993 - při příležitosti založení Břevnovského kláštera se objevuje název Provincia Belinensis
1040 - 41- první zmínka o Bílině v Kosmově kronice
1040 - popraven zrádce bílinský župan Prkoš za zradu knížete Břetislava
1060 - 61 - vystavěn kostel sv. Petra, jehož vysvěcení se zúčastnil kníže Vratislav
1061 - kníže Vratislav sesadil správce hradu Mstiše
1119 - zmiňuje Kosmas název řeky Bíliny
1208 - první záznam o bílinském trhu
1237 - na místě dřevěné tvrze se začal stavět kamenný hrad
1257 - věnoval Václav I Bílinu Ojíři z Frýdberka
1263 - poprvé zmiňováno město Bílina
1289 - bezpečně doložená zmínka o městě Bílině a užívání pečeti
- doložena osada Újezd
1290 - vlastníkem Albrecht ze Žeberka
- zmiňovány v okolí vinice
1299 - nejstarší zmínky o pečetidle na písemnostech
1301 - založen kostel sv. Alžběty
1302 - řádu německých rytířů byl darován nově založený špitál
1322 - sňatkem získal město a panství Ota z Bergova
1334 - od Jana Lucemburského získala Bílina postavení poddanského města
1342 - je zmiňována škola založená řádem německých rytířů
1366 - doloženy městské hradby
1371 - arciděkanství v Bílině
1404 - první zmínka o Chudeřicích
1407 - vlastnil Bílinu Albrecht z Koldic
1420 - založen kostel Zvěstování Panny Marie na Újezdě
1421 - 12. 7. oblehl Jan Želivský s husitským vojskem Bílinu a zapálil hrad s německou osádkou
1423 - do Bíliny vtrhl saský vévoda a dal vypálit v okolí 100 vesnic
1427 - vlastníkem bílinského panství Jakoubek z Vřesovic
1436 - vrácena Koldicům
1438 - u blízkých Želenic dochází k velké bitvě, kde byla poražena husitská vojska
1440 - udělili Koldicové městu právo svobodného solného trhu
1460 - udělil král Jiří z Poděbrad městečku právo výročního trhu
1475 - udělil Těma XIII z Koldic právo svobodného nakládání s majetkem
1482 - založen cech ševců
1502 - Koldicové postoupily Bílinu Děpoltu z Lobkovic
- požár zničil velkou část města
1508 - propukl požár a zničil velkou část města a kostel sv. Petra a Pavla
1511 - král Vladislav II udělil městu znak a dovolil pečetit zeleným voskem
1513 - král Václav II. Jagelonský zrušil lenní závislost bílinského hradu a potvrdil Lobkovicům dědičné držení hradu
1527 - město koupilo ves Jablonec u Měrunic
1538 - založen cech bednářů
1545 - založena soudní kniha
1549 - 2. 11. král Ferdinand I. povoluje pečetit červeným voskem a znak města byl doplněn o štítek s erbem Lobkowiczů
1553 - ulit menší zvon pro kostel sv. Štěpána
1554 - je zavedena rychtářská kniha
1563 - privilegováno vinařství v Žižkově údolí
1568 - 9. 6. město postihl velký požár a zničil také kostel sv. Petra a Pavla
1573 - 75 - přestavba kostela sv. Petra a Pavla
1573 - ulity zvony pro kostel sv. Petra a Pavla, požární zvon Barbora a poledníček Anna
1580 - Lobkowiczové nechali zabudovat do děkanského kostela věžní hodiny
1582 - Bílinu postihl mor
1583 - založena městská kronika
1586 - na Bílinsku zuřil strašný orkán, byla krutá zima a mnoho lidí zmrzlo
1590 - město získalo od pánů z Lobkovic právo vařit bílé a černé pivo
- zaregistrováno zemětřesení
1591 - založena bílinská matrika - česky psaná
1598 - založena první pozemková kniha, v Bílině bylo 85 městských domů, 54 na Mosteckém, 13 na Pražském a 55 na Teplickém předměstí
1599 - opět propukl mor
1601 - založeno české literární bratrstvo
1603 - staví mistr Venk velké varhany v děkanském kostele s 1122 píšťalami
1618 - 1648 - město sužováno válečnými konflikty třicetileté války
1620 - ve městě se ubytovalo vojsko českých stavů
1627 - částečně přestavěn hrad
1629 - byla na místě kostnice u děkanského kostela postavena kaple sv. Rocha
1634 - město obsadili Švédové, vyhořel zámek a 10 domů
1640 - založena kniha pro stavební zápisy
- ukončena správa řádu německých rytířů nad špitálem u kostela sv. Alžběty
1645 - král Ferdinand III. povoluje další trh na dobytek na den 10. srpna
1654 - město má s předměstími 202 domů
1664 - založena kniha rychtářská
1667 - ulit zvon pro kostel sv. Štěpána
1669 - do této doby se v Bílině úřadovalo česky
1671 - založena nad Kyselkou vinice
1674 - 9. 11. v Bílině se narodil Jan Vojtěch Angermayer, malíř miniaturních zátiší
1676 - 88 - provedena přestavba hradu na raně barokní zámek
1677 - na zámku zbourána tzv. Červená věž - 3 měsíce
1679 - v Bílině poprvé německé obecní zastupitelstvo
- odstupuje z funkce zasloužilý primátor Jan Motal
1680 - v Bílině propukl strašný mor a vymřely celé rodiny
- je zavedena matrika zemřelých
- Bílina měla 100 domů ve městě, 49 na Teplickém předměstí, 31 na Pražském a 94 na Teplickém
1682 - na náměstí postavena kašna a mariánský sloup od G. P. Toscana
1691 - poslední české zápisy v městských knihách
1695 - postaven pivovar Lobkoviců
1696 - v Bílině velké záplavy
1698 - rozšířen kostel sv. Štěpána o kaple po obou stranách
1700 - 11.4 velký požár vnitřního města a Mosteckého předměstí, který zničil většinu pamětních spisů a listin
1710 - kněžna koupila od města léčivé prameny
1712 - založeny lázně Kyselka
1713 - nad Bílinou zuřil velký orkán a odnesl střechu z Teplické městské věže
1714 - ulity zvony pro Mosteckou věž, určené k vyhlašování poplachů
- kněžna Eleonora udělila právo městu vybírat mýto a clo na údržbu komunikací a hradeb
1724 - 1729: postavena budova arciděkanství
1727 - vytvořena socha sv. Floriána
1733 - prvně asanován pramen na Kyselce
- vztyčena socha sv. Jana Nepomuckého za městem
1740 - 1745 válečné útrapy sužují Bílinsko
1741 - postaven sloup P. Marie u starého hřbitova
- přišla velká povodeň z potoka od Radovesic
1742 - do Bíliny přišlo francouzské okupační vojsko
1750 - otevřeno první ložisko hnědého uhlí u Chudeřic
1751 - otevřeno ložisko hnědého uhlí u Bíliny
1757 - město má s předměstími 245 domů
- v městě shořeli 4 domy
1757 - 1763 Bílina těžce zkouší v době 7 leté války
1759 - Prusové obsadili Bílinu
1762 - postavena škola nad děkanským úřadem při cestě na zámek
1763 - objevili se první brambory, na Kyselce byla zřízena laboratoř na výrobu solí z minerálních vod
1764 - postavena socha sv. Antonína
1765 - Bílina ztratila právo hrdelního soudu
1766 - město ničí opět velký požár
1768 - město postihl hladomor a povodně
1770 - 71 velmi neúrodné roky
1772 - město postihl požár
1778 - začala se expedovat bílinská kyselka
- Bílinu sužují Prusové v době tzv. bramborové války
1780 - 3. 9. na Pražském předměstí propukl velký požár a shořelo 28 domů
- Bílinou projel císař Josef II.
- J. J. Leitenberg zde zřídil přádelnu
1782 - 83 postaven v lázních dům na expedici balené vody z pramenů
1782 - položen základ lázeňského parku, postaven inhalační pavilon a rotunda nad pramenem
1783 - sklizeň chmele na Bílinsku 160 kop - t.j. 40 strychů
1784 - byla velmi krutá zima
1785 - pozorovány silné otřesy půdy, v Bílině se usadil Franz Ambros Reuss, první balneolog, mineralog a lékař
1789 - město ohroženo záplavami a sesuv zeminy ohrožoval prameny
1791 - s F. A. Reussem vystoupil na Bořeň cestovatel a přírodovědec A. v. Humbolt
1792 - opět velký požár, zničil mnoho domů a také Pražskou bránu
- žije zde 1647 obyvatel, dva nekatolíci a pět židů
1797 - byl založen bílinský ostrostřelecký spolek
- byl vybudován kanál odpadních vod v Dlouhé ulici (dnes Wolkerova a Seifertova)
1800 - při požáru zničeno Pražské předměstí
1801 - v Bílině založena lékárna
- velký požár na Pražském předměstí a Újezdě, kdy lehlo popelem 94 domů a 32 stodol
1802 - založil živnost první kadeřník
1803 - zřízena první kavárna s biliárem
1805 - byla vydlážděna cesta mezi Pražskou a Teplickou bránou
1810 - první návštěva J. W. Goetha, který zde maluje
- začali se bourat městské hradby
1811 - 8. 7. se zde narodil August Emanuel Reuss významný přírodovědec
1811 - 1812 stavba silnice Teplice – Louny přes Bílinu
1812 - Bílinu navštívil Goethe a Beethoven
- zbořena Teplická brána
- postaven kamenný most přes řeku
1813 - třetí návštěva J. W. Goetha, tehdy vystoupil na Bořeň
- střídavě obléhají Bílinu Prusové, Rusové a Rakušané v době napoleonských válek
1813 - 1817 opraven zámek a vybudována dnešní přístupová cesta do zámku
1817 - postavena silnice na Duchcov
1824 - postaven nový pavilon nad pramenem Josef
1830 - 9. 9. zemřel v Bílině Franz Ambroz Reuss
- Bílina měla 3 102 obyvatel
- město zřídilo chudobinec
1832 - největší doly u Bíliny těžily 6 450 t uhlí ročně
- v Bílině řádila cholera a vyžádala si mnoho obětí
1833 - vystavěna jižní zámecká věž
- počet obyvatel města byl 3 450
1834 - 1837 vybudován zámecký park
1835 - postaven Lobkovici cukrovar, jeden z největších v zemi
- založen zámecký park
1837 - zbourána zeď u hřbitova kolem kostela sv. Petra a Pavla
1837 - 39 postavena silnice do Duchcova
1839 - zbořena Pražská a Teplická brána s věží
1840 - postavena na zámku empírová zimní zahrada
- postaven hotel U města Londýna a malý městský pivovar V čistcích z materiálu ze zbořených městských bran
- začaly se vyrábět Bílinské pastilky na Kyselce
1841 - velký požár ve městě
- postavena F. Waltherem továrna na porcelán a kameninu
1843 - město má 2 306 obyvatel a 338 domů
1845 - lázně navštívil Karel Havlíček Borovský
1847 - započata stavba jezdeckých kasáren v Chudeřicích
1848 - 7. 9. zrušeno poddanství, postavena jezdecká kasárna v Chudeřicích
1849 - zbořena Mostecká brána, v Bílině probíhaly velké vojenské manévry za účasti císaře Františka Josefa I
1856 - založen mužský pěvecký spolek
1863 - vznikl tělocvičný spolek
- prováděna regulace koryta řeky a postaven kamenný most
1866 - zahájení výstavby železnice přes Bílinu
- přes Bílinu se vraceli Prusové z Prusko-rakouské války a zavlekli sem choleru, zemřelo 207 lidí
- založen hřbitov v Mostecké ulici
1868 - 69 – postavena na náměstí první německá škola
1869 - počet obyvatel města dosáhl 4 286
1870 - v Bílině navštěvovalo školu 649 žáků
- císař František Josef I udělil A.E. Reusovi rytířský titul s právem nosit erb na kterém je hora Bořeň
1870 - 1872 proběhla úprava kostela sv. Petra a Pavla do dnešní podoby
1871 - Lobkowiczvé prodali zámeckou sbírku přírodnin, která čítala 41 000 kusů do Maďarska
- založena spořitelna
- postaven nový objekt skladu minerálních vod
1872 - 6. března pozorovány dva značně silné záchvěvy zemětřesení
- 6. června projel Bílinou první vlak o 20 vagónech
- 3. srpna vyšlo první číslo novin Biliner Nachrichtenblatt (Bílinský zpravodaj)
- 16. srpna otevřena první telegrafní stanice
- v Bílině řádila epidemie spály
1873 - založen německý hasičský sbor
- byla postavena železniční zastávka na Kyselce a byla umožněna expedice kyselky vlaky
1874 - postavena železnice z Bíliny do Úpořin tzv. Bělská dráha
- vyšlo první číslo novin Biela - Zeitung
1875 - 6. 6. přijel první vlak po Bělské dráze
1877 - otevřena Živnostenská a obchodní škola na Václavském náměstí (dnes Žižkovo)
1877 - otevřena Živnostenská a obchodní škola na Václavském náměstí (dnes Žižkovo)
1878 - 15. 5. zprovozněn lázeňský dům a zahájena tak první lázeňská sezóna
1880 - počet obyvatel města byl 5 604 z toho 5 354 Němců a 250 Čechů
1881 - vybudována městská radnice u kostela – v pořadí třetí
- postavena železná lávka přes řeku
1884 - postavena socha sv. Jeronýma od L. Šimka
1885 - 1900 vybudovány lázeňské budovy
1886 - 4. 4. založena Národní jednota severočeská v Bílině
1887 - zavedena telefonní linka ze zámku do lázní
1889 - 4. 11. zahájila vyučování Česká matiční škola dvoutřídní se 136 žáky
- vybudována kanalizace
1890 - počet obyvatel města činil 6 651, z toho 6314 Němců a 337 Čechů
- postavena měšťanská škola v Motalově ulici – dnešní gymnasium
1891 - město má 600 domů, 2 tiskárny, vydává 2 noviny
1892 - převezena ze Zemské jubilejní výstavy a postavena Lesní kavárna na Kyselce
- z Kyselky bylo expedováno 2,380 mil. džbánků
- založila Židovská náboženská obec svůj hřbitov
1893 - u železniční zastávky Kyselka vystavěna plnírna a expedice kyselky a zaječické vody
- začala pracovat sklárna Engels
1895 – byla postavena židovská synagoga
- 19. 7. navštívil Bílinu c. k. místodržitel hrabě Thun-Hohenstein
- založena tělovýchovná jednota Sokol v Bílině
1897 - 2. 1. se v Bílině rozsvítilo první elektrické veřejné osvětlení
1898 - vyexpedováno 5 miliónů lahví kyselky
- 29. 5. byl slavnostně odhalen pomník významného bílinského balneologa F. A. Reusse
1899 - zapojen první telefon na státní telefonní síť
- zahájila výrobu sklárna na duté sklo L. Lamberta v Duchcovské ulici
1900 - počet obyvatel města dosáhl 8 012, z toho 7519 Němců a 493 Čechů
- postaveno inhalatorium
1902 - založena muzejní společnost
1904 - 1905 postaveny Weimannovy závody
1905 - dobudován celý areál lázní Kyselka
1906 - byla postavena rudiayská kolonie Tři domy
1907 - založen fotbalový klub
- sklárna Engels získává sousední huť Adler
1908 - 9. 8. v Praze velká manifestace za boj o českou školu v Bílině
1910 - počet obyvatel města dosáhl 9 360, z toho 7864 Němců a 1496 Čechů
1908 - 1911 - postavena nová radnice – v pořadí již čtvrtá
1912 - byl odhalen v tehdejším parku císaře Františka Josefa I. pomník vojáku Ignáci Rauchovi, dnes bez desky
- 13.2. se narodil Ottomar Laube, akademický malíř
1913 - založen český divadelní spolek Český dům v dnešní Skleničkově ul.
- zprovozněna huť v Chudeřicích
1915 - byly vydány první potravinové lístky
1918 - 30. 10. obsadili členové Sokola se srbskými zajatci dělostřelecká kasárna v Chudeřicích
- 1. 11. jako první město v podkrušnohoří vyhlásilo Československou republiku
- zahájila v Chudeřicích výrobu sklárna
1919 - vznikl v Chudeřicích spolek divadelních ochotníků
- začala výstavba čtvrti Srbsko
1920 - zřízeno vlastivědné muzeum na radnici
1920 - 1921 - propukla těžká chřipková epidemie
1921 - počet obyvatel města dosáhl 9 669, z toho 6 003 Němců a 3 347 Čechů, stálo zde 939 domů
- zřízena první česká veřejná knihovna se 400 svazky
1922 - k městu byl připojen Újezd
- 1. 6. bylo otevřeno a promítalo se v Kině invalidů
1923 - 2. 9. otevřena nová česká škola (dnešní Lidická)
1923 - k městu připojena osada Újezd
1925 - otevřena střelnice pod Bořněm, Horským spolkem byla postavena chata pod Bořeněm
1926 - rozvodnila se řeka a zaplavila město
- otevřen hotel Bellevue
- 12. 12. založen doprovodný český hasičský spolek
- byla uspořádaná živnostenská výstava průmyslových výrobků
1928 - 16. 9. byl v městském parku odhalen pomník padlím bílinským vojákům za první světové války
1930 - počet obyvatel dosáhl 10 668, z toho 6 115 Němců a 4 168 Čechů, stálo zde 1273 domů,
1930 - 1938: regulace řeky do kamenného koryta
1931 - zahájila výuku zemědělská pokračovací škola
- započala stavba koupaliště na Kyselce
1932 - 12. 6. umístěna pamětní deska pod Bořeněm na upomínku návštěvy J.W. Goetha od akademického sochaře Ottomara Laubeho
1934 - otevřeno velké koupaliště na Kyselce
1935 - budováno koupaliště v Žižkově údolí
- na Újezdě je otevřeno vlastivědné muzeum
1936 - Bílina se stává samostatným okresem
- byly založena vyšší zemědělská škola
- dům v Dlouhé ulici byl prodán firmě Baťa (dříve obuv, později drogerie)
- sklárna Engels zahájila výrobu skelné vaty
1937 - vznikla Obec baráčnická
- 13. 6. se zde konal 28. sjezd Německých filatelistů
- otevřeno nové kino Metro
- na Újezdě bylo otevřeno nové muzeum
1938 - 8. 10. stěhují se české úřady do vnitrozemí
- 9. 10. Bílina obsazena nacisty (foto viz obsazení pohraničí: říjen 1938)
1942 - zbořen kostel sv. Alžběty se špitálem
1944 - k městu připojeny Chudeřice
- bombardován severozápadní okraj Bíliny, především tehdejší sklárna Emeran, přilehlá osada Adéla, zajatecký tábor a drážní domky
1945 - 5. 5. byl nad Bílinou letecký vzdušný boj, 8. 5. město Bílina předáno do českých rukou
- 9. 5. vstoupila do Bíliny Rudá armáda
1947 - město má po odsunu většiny občanů německé národnosti 7 915 obyvatel
- Bořeň vyhlášen státní přírodní reservací
1949 - vznikl okres Bílina, pod který náleželo 71 obcí, založen rybářský spolek
1950 - město má 7 762 obyvatel
1951 - armáda převzala do správy rozkradený zámek
1952 - na Kyselce odhalena socha J. Fučíka
1956 - armáda vrátila zámek městu
1960 - otevřena nová hasičská stanice na okraji budovaného sídliště SUNN (sídliště u nového nádraží)
- zanikl okres Bílina a byl přiřazen k okresu Teplice
- zahájena stavba polikliniky
1962 - zrušena trať Bílina – Duchcov
1963 - zrušeno nádraží Bílina – město
1964 - otevřeny první oddělení na poliklinice
1965 - zprovozněna Elektrárna v Ledvicích
1967 - otevřena pavilónová škola v sídlišti Teplické předměstí
1968 - projel první vlak po nové trati od Oldřichova
1971 - zrušeno městské muzeum a část sbírek převzalo muzeum v Teplicích a část se ztratila
- byl založen oddíl lehké atletiky při TJ Lokomotiva Bílina
1972 - zahájena výstavba kryté plavecké haly, otevřena škola na sídlišti Za Chlumem
1976 - zaniklo muzeum v Bílině
1977 - zrušen pivovar Bílina, konec značky Bílinská perla
1979 - vyšla v Německu zatím nejobsáhlejší kniha o Bílině
1983 - zbořen zchátralý kostel sv. Štěpána na Mosteckém předměstí (naproti ZŠ Lidická)
1990 - vychází opět Bílinský zpravodaj
1991 - město má 17 025 obyvatel a 1329 domů
1993 - byla zprovozněna čistírna odpadních vod
1999 - proběhla rekonstrukce a byla otevřena Lesní kavárna