Navigace: Webové muzeum Bílina > Historie města v datech

Historie města v datech

  993 - při příležitosti založení Břevnovského kláštera se objevuje název Provincia Belinensis

1040 - 41- první zmínka o Bílině v Kosmově kronice

1040 - popraven zrádce bílinský župan Prkoš za zradu knížete Břetislava

1060 - 61 - vystavěn kostel sv. Petra, jehož vysvěcení se zúčastnil kníže Vratislav

1061 - kníže Vratislav sesadil správce hradu Mstiše

1119 - zmiňuje Kosmas název řeky Bíliny

1208 - první záznam o bílinském trhu

1237 - na místě dřevěné tvrze se začal stavět kamenný hrad

1257 - věnoval Václav I Bílinu Ojíři z Frýdberka

1263 - poprvé zmiňováno město Bílina

1289 - bezpečně doložená zmínka o městě Bílině a užívání pečeti

        -  doložena osada Újezd

1290 -  vlastníkem Albrecht ze Žeberka

        - zmiňovány v okolí vinice

1299 - nejstarší zmínky o pečetidle na písemnostech

1301 - založen kostel sv. Alžběty

1302 -  řádu  německých rytířů  byl darován nově založený špitál

1322 -  sňatkem získal město a panství Ota z Bergova

1334 - od Jana Lucemburského získala Bílina postavení poddanského města

1342 - je zmiňována škola založená řádem německých rytířů

1366 - doloženy  městské hradby

1371 - arciděkanství v Bílině

1404 - první zmínka o Chudeřicích

1407 -  vlastnil Bílinu Albrecht z Koldic

1420 - založen kostel Zvěstování Panny Marie na Újezdě

1421 - 12. 7. oblehl Jan Želivský s husitským vojskem Bílinu  a zapálil hrad s německou osádkou

1423 -  do Bíliny vtrhl saský vévoda a dal vypálit v okolí  100 vesnic

1427 - vlastníkem bílinského panství Jakoubek z Vřesovic

1436 - vrácena Koldicům

1438 -  u blízkých Želenic dochází k velké bitvě, kde byla  poražena husitská vojska

1440 - udělili Koldicové městu právo svobodného solného trhu

1460 - udělil  král Jiří z Poděbrad městečku právo výročního trhu

1475 - udělil  Těma XIII z Koldic právo svobodného nakládání s majetkem

1482 - založen cech ševců

1502 - Koldicové  postoupily Bílinu Děpoltu z Lobkovic

        - požár zničil velkou část města

1508 - propukl požár a zničil velkou část města a kostel sv. Petra a Pavla

1511 - král Vladislav II udělil městu znak a dovolil pečetit zeleným voskem

1513 - král Václav II. Jagelonský zrušil lenní závislost bílinského hradu a potvrdil Lobkovicům dědičné držení hradu

1527 - město koupilo ves Jablonec u Měrunic

1538 - založen cech bednářů

1545 - založena soudní kniha

1549 - 2. 11. král Ferdinand I. povoluje pečetit červeným voskem a znak města byl doplněn o štítek s erbem Lobkowiczů

1553 - ulit menší zvon pro kostel sv. Štěpána

1554 - je zavedena rychtářská kniha

1563 - privilegováno vinařství v Žižkově údolí

1568 -  9. 6. město postihl velký požár a zničil také kostel  sv. Petra a Pavla

1573 - 75 - přestavba kostela sv. Petra a Pavla

1573 - ulity zvony pro kostel sv. Petra a Pavla, požární zvon Barbora a poledníček Anna

1580 - Lobkowiczové nechali zabudovat do děkanského kostela věžní hodiny

1582 - Bílinu postihl mor

1583 - založena městská kronika

1586 - na Bílinsku zuřil strašný orkán, byla krutá zima a mnoho lidí zmrzlo

1590 - město získalo od pánů z Lobkovic  právo vařit  bílé a černé pivo

         - zaregistrováno zemětřesení

1591 - založena bílinská matrika - česky psaná

1598 - založena první pozemková kniha, v Bílině bylo 85 městských domů, 54 na Mosteckém, 13 na Pražském a 55 na Teplickém předměstí

1599 - opět propukl mor

1601 - založeno české literární bratrstvo

1603 - staví mistr Venk velké varhany v děkanském  kostele s 1122 píšťalami

1618 - 1648 - město sužováno válečnými konflikty třicetileté války

1620 - ve městě se ubytovalo vojsko českých stavů

1627 - částečně přestavěn hrad

1629 - byla na místě kostnice u děkanského kostela postavena kaple sv. Rocha

1634 - město obsadili Švédové, vyhořel zámek a 10 domů

1640 - založena kniha pro stavební zápisy

        - ukončena správa řádu německých rytířů nad špitálem u kostela sv. Alžběty

1645 - král Ferdinand III. povoluje další trh na dobytek na den 10. srpna

1654 - město má s předměstími 202 domů

1664 - založena kniha rychtářská

1667 - ulit zvon pro kostel sv. Štěpána

1669 - do této doby se v Bílině úřadovalo česky

1671 - založena nad Kyselkou vinice

1674 - 9. 11. v Bílině se narodil Jan Vojtěch Angermayer, malíř miniaturních zátiší

1676 - 88 - provedena přestavba hradu na raně barokní zámek

1677 - na zámku zbourána tzv. Červená věž - 3 měsíce

1679 - v Bílině poprvé německé obecní zastupitelstvo

        -  odstupuje z funkce zasloužilý primátor Jan Motal

1680 - v Bílině propukl strašný mor a vymřely celé rodiny

        - je zavedena matrika zemřelých

        - Bílina měla 100 domů ve městě, 49 na Teplickém předměstí, 31 na Pražském a 94 na Teplickém

1682 - na náměstí postavena kašna  a mariánský sloup  od G. P. Toscana

1691 - poslední české zápisy v městských knihách

1695 - postaven  pivovar Lobkoviců

1696 - v Bílině velké záplavy

1698 - rozšířen kostel sv. Štěpána  o kaple po obou stranách

1700 - 11.4  velký požár vnitřního města a Mosteckého předměstí,  který zničil většinu pamětních spisů a listin

1710 - kněžna koupila od města léčivé prameny

1712 - založeny lázně Kyselka

1713 - nad Bílinou zuřil velký orkán a odnesl střechu  z Teplické městské věže

1714 - ulity zvony pro Mosteckou věž, určené k vyhlašování  poplachů

        - kněžna Eleonora udělila právo městu vybírat mýto a clo na údržbu komunikací a hradeb

1724 - 1729: postavena budova arciděkanství

1727 - vytvořena socha sv. Floriána

1733 - prvně asanován pramen na Kyselce

        - vztyčena socha sv. Jana Nepomuckého za městem

1740 - 1745  válečné útrapy sužují Bílinsko

1741 - postaven sloup P. Marie u starého hřbitova

        - přišla  velká povodeň z potoka od Radovesic

1742 - do Bíliny přišlo  francouzské okupační vojsko

1750 - otevřeno první ložisko hnědého uhlí u Chudeřic

1751 - otevřeno ložisko hnědého uhlí u Bíliny 

1757 - město má s předměstími 245 domů

        -  v městě shořeli 4 domy

1757 - 1763  Bílina těžce zkouší v době 7 leté války

1759 - Prusové obsadili Bílinu

1762 - postavena škola nad děkanským úřadem při cestě na zámek

1763 - objevili se první brambory, na Kyselce byla zřízena laboratoř na výrobu solí z minerálních vod

1764 - postavena socha sv. Antonína

1765 -  Bílina ztratila právo hrdelního soudu

1766 - město ničí opět velký požár

1768 - město postihl hladomor a povodně

1770 - 71 velmi neúrodné roky

1772 - město postihl požár

1778 - začala se expedovat bílinská kyselka

        - Bílinu sužují Prusové  v době tzv. bramborové války

1780 - 3. 9. na Pražském předměstí propukl velký požár a shořelo 28 domů

        - Bílinou projel císař Josef  II.

        - J. J. Leitenberg zde zřídil přádelnu

1782 - 83 postaven v lázních dům na expedici balené vody z pramenů

1782 - položen základ lázeňského parku, postaven inhalační pavilon a rotunda nad pramenem

1783 - sklizeň chmele na Bílinsku 160 kop - t.j. 40 strychů

1784 - byla velmi krutá zima

1785 - pozorovány silné otřesy půdy, v Bílině se usadil Franz Ambros Reuss, první balneolog, mineralog a lékař

1789 -  město ohroženo záplavami a sesuv zeminy ohrožoval prameny

1791 - s F. A. Reussem vystoupil na Bořeň cestovatel a přírodovědec A. v. Humbolt

1792 - opět velký požár, zničil  mnoho domů a také Pražskou bránu

        - žije zde 1647 obyvatel, dva nekatolíci a pět židů

1797 - byl založen bílinský ostrostřelecký spolek

        - byl vybudován kanál odpadních vod v Dlouhé ulici (dnes Wolkerova a Seifertova)

1800 - při požáru zničeno Pražské předměstí

1801 - v Bílině založena lékárna

        - velký požár na Pražském předměstí a Újezdě, kdy lehlo popelem 94 domů a 32 stodol

1802 -  založil živnost první kadeřník

1803 -  zřízena první kavárna s biliárem

1805 - byla vydlážděna cesta mezi Pražskou a Teplickou bránou

1810 -  první návštěva J. W. Goetha, který zde maluje

        - začali se bourat městské hradby

1811 - 8. 7. se zde narodil August Emanuel Reuss významný přírodovědec

1811 - 1812 stavba silnice Teplice – Louny přes Bílinu

1812 - Bílinu navštívil Goethe a Beethoven

        - zbořena Teplická brána

        - postaven kamenný most přes řeku

1813 - třetí návštěva J. W. Goetha, tehdy vystoupil na Bořeň  

        - střídavě obléhají Bílinu Prusové, Rusové a Rakušané v době napoleonských válek

1813 - 1817 opraven zámek a vybudována dnešní přístupová cesta  do zámku

1817 - postavena silnice na Duchcov

1824 - postaven nový pavilon nad pramenem Josef

1830 - 9. 9. zemřel v Bílině Franz Ambroz Reuss

        - Bílina měla 3 102 obyvatel

        - město zřídilo chudobinec

1832 - největší doly u Bíliny těžily 6 450 t uhlí ročně

        - v Bílině řádila cholera a vyžádala si mnoho obětí

1833 - vystavěna jižní zámecká věž

        - počet obyvatel města byl 3 450

1834 - 1837 vybudován  zámecký park

1835 - postaven  Lobkovici cukrovar, jeden  z největších v zemi

         - založen zámecký park

1837 - zbourána zeď u hřbitova kolem kostela sv. Petra a Pavla

1837 - 39 postavena silnice do Duchcova

1839 - zbořena Pražská a Teplická brána s věží

1840 - postavena na zámku empírová zimní zahrada

        - postaven hotel  U města Londýna a malý městský pivovar V čistcích z materiálu ze zbořených městských bran

        - začaly se vyrábět Bílinské pastilky na Kyselce

1841 - velký požár ve městě

        - postavena  F. Waltherem továrna na porcelán a kameninu

1843 - město má  2 306 obyvatel a 338 domů

1845 - lázně navštívil Karel Havlíček Borovský 

1847 - započata stavba  jezdeckých kasáren v Chudeřicích

1848 - 7. 9. zrušeno poddanství, postavena jezdecká kasárna v Chudeřicích

1849 - zbořena Mostecká brána, v Bílině probíhaly velké vojenské manévry za účasti  císaře Františka Josefa I

1856 -  založen mužský pěvecký spolek

1863 - vznikl tělocvičný spolek

        -  prováděna regulace koryta řeky a postaven kamenný most

1866 - zahájení výstavby železnice přes Bílinu

        - přes Bílinu se vraceli Prusové z Prusko-rakouské války a zavlekli sem choleru, zemřelo 207 lidí

        - založen hřbitov v Mostecké ulici

1868 - 69 – postavena na náměstí  první německá škola

1869 - počet obyvatel města dosáhl 4 286

1870 - v Bílině navštěvovalo školu 649 žáků

        - císař František Josef  I udělil A.E. Reusovi rytířský titul s právem nosit erb na kterém je hora Bořeň

1870 - 1872 proběhla úprava kostela sv. Petra a Pavla do dnešní podoby

1871 - Lobkowiczvé prodali zámeckou sbírku přírodnin, která  čítala 41 000 kusů do Maďarska

        - založena spořitelna

        - postaven nový objekt skladu minerálních vod

1872 - 6. března pozorovány dva značně silné záchvěvy  zemětřesení

        - 6. června projel Bílinou první vlak o 20 vagónech

        - 3. srpna vyšlo první číslo novin Biliner Nachrichtenblatt (Bílinský zpravodaj)

        - 16. srpna otevřena první telegrafní stanice

        -  v Bílině řádila epidemie spály

1873 - založen německý hasičský sbor

        -  byla postavena železniční zastávka na Kyselce a byla umožněna expedice kyselky vlaky

1874 - postavena železnice z Bíliny do Úpořin tzv. Bělská dráha

        - vyšlo první číslo novin Biela - Zeitung

1875 - 6. 6. přijel první vlak po Bělské dráze

1877 - otevřena Živnostenská a obchodní škola na Václavském  náměstí (dnes Žižkovo)

1877 - otevřena Živnostenská a obchodní škola na Václavském  náměstí (dnes Žižkovo)

1878 - 15. 5. zprovozněn lázeňský dům  a zahájena tak první lázeňská sezóna   

1880 - počet obyvatel města byl 5 604 z toho  5 354 Němců a 250 Čechů

1881 - vybudována městská radnice u kostela – v pořadí třetí

        - postavena  železná lávka přes řeku

1884 - postavena socha sv. Jeronýma od L. Šimka

1885 - 1900  vybudovány  lázeňské budovy

1886 -  4. 4. založena Národní jednota severočeská v Bílině

1887 - zavedena telefonní linka ze zámku do lázní

1889 - 4. 11. zahájila vyučování Česká matiční škola dvoutřídní se 136 žáky

        - vybudována kanalizace

1890 - počet obyvatel města činil 6 651, z toho 6314 Němců a 337 Čechů

         - postavena měšťanská škola  v Motalově ulici –  dnešní gymnasium  

1891 - město má 600 domů, 2 tiskárny, vydává 2 noviny

1892 - převezena ze Zemské jubilejní výstavy a  postavena Lesní kavárna na Kyselce

        - z Kyselky bylo expedováno 2,380 mil. džbánků

        -  založila Židovská náboženská obec svůj  hřbitov

1893 - u železniční zastávky Kyselka vystavěna plnírna a expedice kyselky a zaječické vody

        - začala  pracovat sklárna Engels

1895 – byla postavena židovská synagoga

        - 19. 7. navštívil Bílinu c. k. místodržitel hrabě Thun-Hohenstein

        - založena tělovýchovná jednota Sokol v Bílině

1897 - 2. 1. se v Bílině rozsvítilo první elektrické veřejné osvětlení

1898 - vyexpedováno 5 miliónů lahví kyselky

        - 29. 5. byl slavnostně odhalen pomník významného bílinského balneologa  F. A. Reusse

1899 - zapojen první telefon na státní telefonní síť

        - zahájila výrobu sklárna na duté sklo L. Lamberta v Duchcovské ulici

1900 - počet obyvatel města dosáhl  8 012, z toho 7519 Němců a  493 Čechů

        - postaveno inhalatorium

1902 - založena muzejní společnost

1904 - 1905 postaveny Weimannovy závody

1905 - dobudován celý areál lázní Kyselka

1906 - byla postavena rudiayská kolonie Tři domy

1907 - založen fotbalový klub

        - sklárna Engels získává sousední huť Adler

1908 - 9. 8. v Praze velká manifestace za  boj  o českou školu v Bílině

1910 - počet obyvatel města dosáhl 9 360, z toho 7864 Němců a 1496 Čechů

1908 - 1911 - postavena nová radnice – v pořadí již čtvrtá

1912 - byl odhalen v tehdejším parku císaře Františka Josefa I. pomník  vojáku Ignáci  Rauchovi, dnes bez desky

        -  13.2. se narodil Ottomar Laube, akademický malíř

1913 -  založen český divadelní spolek  Český dům v dnešní Skleničkově ul.

        - zprovozněna huť v Chudeřicích 

1915 - byly vydány první potravinové lístky

1918 - 30. 10. obsadili členové Sokola se srbskými zajatci dělostřelecká kasárna v Chudeřicích  

        - 1. 11. jako  první město v podkrušnohoří  vyhlásilo Československou republiku

        - zahájila v Chudeřicích výrobu sklárna

1919 -  vznikl v Chudeřicích spolek divadelních ochotníků

        -  začala výstavba čtvrti Srbsko

1920 - zřízeno vlastivědné muzeum na radnici

1920 - 1921 -  propukla těžká chřipková epidemie

1921 -  počet obyvatel města dosáhl  9  669, z toho 6 003  Němců a 3 347 Čechů, stálo zde 939 domů

        -  zřízena první česká veřejná knihovna se 400 svazky

1922 -  k městu byl připojen Újezd

        -  1. 6. bylo otevřeno a promítalo se v  Kině invalidů

1923 - 2. 9. otevřena nová česká škola  (dnešní Lidická)

1923 - k městu  připojena osada  Újezd

1925 - otevřena střelnice pod Bořněm,  Horským spolkem byla postavena chata pod Bořeněm

1926 - rozvodnila se řeka a zaplavila město

        - otevřen hotel Bellevue

        - 12. 12. založen doprovodný český hasičský spolek

        - byla uspořádaná živnostenská výstava průmyslových výrobků

1928 - 16. 9. byl v městském parku odhalen pomník padlím bílinským vojákům za první světové války

1930 - počet obyvatel dosáhl  10 668, z toho 6 115 Němců a 4 168 Čechů, stálo zde 1273 domů,

1930 - 1938: regulace řeky do kamenného koryta

1931 - zahájila výuku zemědělská pokračovací škola

        - započala stavba koupaliště na Kyselce

1932 - 12. 6. umístěna pamětní deska pod Bořeněm na upomínku návštěvy J.W. Goetha od akademického sochaře Ottomara Laubeho

1934 - otevřeno velké koupaliště na Kyselce

1935 - budováno koupaliště v Žižkově údolí

        - na Újezdě je otevřeno vlastivědné muzeum

1936 - Bílina se stává samostatným okresem

        - byly založena vyšší zemědělská škola

        - dům v Dlouhé ulici byl prodán firmě Baťa (dříve obuv, později drogerie)

        - sklárna Engels zahájila výrobu skelné vaty

1937 - vznikla Obec baráčnická

        - 13. 6. se zde konal 28. sjezd Německých filatelistů

        - otevřeno nové kino Metro

        -  na Újezdě bylo otevřeno nové muzeum

1938 - 8. 10.  stěhují se české úřady do vnitrozemí

        -  9. 10. Bílina obsazena nacisty (foto viz obsazení pohraničí: říjen 1938)

1942 - zbořen kostel sv. Alžběty se špitálem

1944 - k městu připojeny  Chudeřice

        - bombardován severozápadní okraj Bíliny, především tehdejší sklárna Emeran, přilehlá osada Adéla, zajatecký tábor a drážní domky

1945 - 5. 5. byl nad Bílinou letecký vzdušný boj, 8. 5. město Bílina předáno do českých rukou

        - 9. 5. vstoupila do Bíliny Rudá armáda

1947 - město má po odsunu většiny občanů německé národnosti 7 915 obyvatel

        - Bořeň vyhlášen státní přírodní reservací

1949 - vznikl okres Bílina, pod který náleželo 71 obcí, založen rybářský spolek

1950 - město má 7 762 obyvatel

1951 - armáda převzala do správy rozkradený zámek

1952 - na Kyselce odhalena socha J. Fučíka

1956 - armáda vrátila zámek městu

1960 - otevřena nová hasičská stanice na okraji budovaného sídliště SUNN (sídliště u nového nádraží)

        - zanikl okres Bílina a byl přiřazen k okresu Teplice

        - zahájena stavba polikliniky

1962 - zrušena trať Bílina – Duchcov

1963 - zrušeno nádraží Bílina – město

1964 - otevřeny první oddělení na poliklinice

1965 - zprovozněna Elektrárna v Ledvicích

1967 -  otevřena pavilónová škola v sídlišti Teplické předměstí

1968 -  projel první vlak po nové trati od Oldřichova

1971 - zrušeno městské muzeum a část sbírek převzalo muzeum v Teplicích a část se ztratila

        -  byl založen oddíl lehké atletiky při TJ Lokomotiva Bílina

1972 - zahájena výstavba kryté plavecké haly, otevřena škola na sídlišti Za Chlumem

1976 - zaniklo muzeum v Bílině

1977 - zrušen pivovar Bílina, konec značky Bílinská perla

1979 - vyšla v Německu zatím nejobsáhlejší kniha o Bílině

1983 - zbořen zchátralý kostel sv. Štěpána na Mosteckém předměstí (naproti ZŠ Lidická)

1990 - vychází opět Bílinský zpravodaj

1991 - město má  17 025 obyvatel a 1329 domů

1993 - byla zprovozněna čistírna odpadních vod

1999 - proběhla rekonstrukce a  byla otevřena Lesní kavárna

J.K. Tyl - Prkoš Bílinský - Povídka z dějin domácích;psáno roku 1832/ Bílina údajně roku 1051:

- starý Samostříl obvinil Prkoše Bílinského, že pošlapal jeho role, zapálil dědinu a zahubil lidské životy. Prkoš toto obvinění nevyvracel a kníže Břetislav se velmi rozhořčil. Nejprve ho chtěl odsoudit k smrti, ale na Samostřílovu přímluvu mu stanovil jen trest v podobě úhrady trojnásobku poškozeného. Od tohoto okamžiku však začal Prkoš Břetislava nenávidět. Prkoš měl dceru Svatavu, která ochořela. V té době se u nich objevil mladý lékař Tutsa, který ji vyléčil a zároveň oba vzpláli láskou. Tutsa žil původně v Charvátsku. Až po smrti otce a těsně před matčiným skonáním se dozvěděl, že je z českého rodu Vršovců, a proto se vypravil do Čech a nohy ho donesly do Bílinského kraje. Tutsova otce vyhnal z Čech Břetislavův otec, a tak si Bílinský myslel, že bude Tutsa Břetislava také nenávidět, a svěřil se mu se svými zrádnými plány. Jeho slova však mladík označil za hříšná a vydal se na cestu ku Praze. Bílinský na něj poslal vraha, kterého Tutsa včas prokoukl a získal ho na svou stranu. Polský vrah Černuš se pak vrátil k Bílinskému a předstíral, že Tutsu zabil. Prkoš byl s jeho službami spokojen a hned mu dal další úkol. S poselstvím šel k saskému knížeti Othardovi, aby mu nabídl pomoc v boji proti Břetislavovi. Jak se to Černuš dověděl, poslal jednoho rolníka za Tutsou, aby mu skrz vymyšlenou pohádku naznačil, co se v Bílině děje. Do Bílinského kraje už přijel Othard, Usadil se tu a dokonce zatoužil po Svatavě. Ta byla z otcova počínání velice zarmoucená. Díky Černušovi se dověděla vše o Tutsovi, který nyní vystupoval pod jménem Jaroboj Charvátský, a byl to právě polský sluha, kdo pomohl Svatavě utéci. Mezitím zachránil Tutsa v bitvě Čechů proti Bavorům Břetislavovi život a ten ho pozval na svůj hrad. Tam přišel i posel od Černuše. Proto české vojsko vyrazilo ku Bílině. Když saští vojáci už doháněli Svatavu s Černušem, na obzoru se objevilo právě české vojsko. Svatavu zachránili, ale Černuš byl smrtelně raněn. České vojsko se pak vyrazilo k Bílině. Saští spolu s Bílinským byli však početnější a mocnější, a proto dlouho vyhrávali. Až pak Prkoš uviděl Tutsu, myslel si, že je to duch, a přestal bojovat. Z jeho počínání byli ostatní vojáci zděšeni a vzdali se. Češi zvítězili. Prkoš byl odsouzen k trestu smrti, ale předtím mu Svatava ještě slíbila, že již nikdy nebude s Tutsou. Břetislav Tutsovi vrátil všechen majetek po jeho rodičích, avšak k čemu mu teď byl, když si této radosti nemohl užít s milovanou osobou.

JAKOUBEK z VŘESOVIC

Datum narození Jakoubka z Vřesovic není známo, světlo světa nejspíše spatřil krátce před rokem 1400. Tento zchudlý šlechtic pocházel z jižní Moravy z Vřesovic a původně se jmenoval Jakub, přičemž jméno Jakoubek je vlastně přezdívka, která ledascos vypovídá o jeho tělesném vzrůstu. Do Čech přišel v roce 1420 a brzy po vypuknutí husitských napokojů se přidal na stranu táboritů, mezi kterými si získal velmi silnou pozici a pověst skvělého válečníka. Již jeho současníci mu však vyčítali přílišnou slabost pro majetek. Po Žižkově smrti se stal jedním z táborských hejtmanů, postupně se jeho působiště přeneslo do severozápadních Čech, kde si vybudoval ohromné majetky. Stal se hejtmanem v Bílině. Zúčastnil se mimo jiné bitvy u Ústí nad Labem roku 1426, přičemž po husitském vítězství získal Ústí nad Labem na deset let pod svou správu. Po bitvě hustiští velitelé zakázali brát zajatce, Jakoubek se však pokusil zachrátnit významného příslušníka šlechtického rodu Gutštejnů, aby za něj mohl získat výkupné. Gutštejn však byl nakonec stejně usmrcen a Jakoubek jen potvrdil svou pověst hamižného nepříliš charakterního člověka. Od roku 1428 sídlil ve Žluticích, kde si nechal vybudovat hrad Nevděk, z jeho dalších pevností stojí za zmínku Oltářík. Roku 1432 se v Chebu zúčastnil jednání husitů se se zástupci Basilejského koncilu, velel také husitskému výpadu do Saska. V roce 1433 bojoval až za Bavorským lesem, také vypálil klášter ve Waldsassenu. Roku 1434 obléhal hrad Kostomlaty, který nakonec dobyl, aby jej po skončení revoluce formálně koupil od dědiců a tak svou držbu legalizoval. Roku 1438 se zúčastnil bitvy u Želenic, následně zastával důležitý post hejtmana žateckého a litoměřického kraje. V dalších letech pak byl pověřován důležitými úkoly především diplomatického charakteru (významná poselstva do zahraničí vedl např. v letech 1441 a 1443). Z počátku patřil mezi služebníky védody Albrechta Habsburského; po Albrechtově smrti se přidal na stranu jeho syna Ladislava Pohrobka a když i ten zemřel, sloužil Jakoubek až do své smrti Jiřímu z Poděbrad. Přesné datum jeho smrti není známo, naposledy je zmiňován roku 1461 v souvislosti se svou pří s Vilémem z Pnětluk. Jakoubek z Vřesovic patřil mezi pragmatické politiky a dobré diplomaty. Vyznačoval se velkou odvahou a statečností, ale také charakterovou nestálostí a prospěchářstvím- neváhal měnit strany podle momentální potřeby. Ačkoliv patřil mezi příslušníky sirotčího bratrstva, neváhal přijmout Zikmunda Lucemburského za českého krále, protože věděl, že mu panovník potvrdí jeho úchvaty z dob revoluce. Tento kalkul mu vyšel, navíc Zikmund Jakoubkovi věnoval majetky bývalého kláštera v Teplicích, dále Chomutov, Toužim, Ploskovice a Pátek. Po skončení první fáze husitských válek ( 1419 - 1434) patřil mezi vazaly rakouského vévody Albrechta Habsburského, zeťe Zikmunda Lucemburského a velkého nepřítele husitů. Od roku 1448 se ovšem počítal mezi straníky Jiřího z Poděbrad. Postupně se stáhl z aktivní politiky a zaměřil na vybudování silného rodového dominia v severozápadních Čechách, které pak sloužilo jako mocenská základna jedné z větví  rodu pánů z Vřesovic.

Projekt NetStranky.cz doporučuje

© muzeum-bilina.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma